Dnes píšu slepě

přes Denní výzva: Slepě
Slepě

Někdy se moje mysl nevyrovná. Koluje kolem milionu myšlenek a já nevím, jak je vyřešit. Tehdy píšu slepě. Píšu, protože dostat věci z hlavy a zapsat je mi pomáhá zmenšit nepořádek. Někdy ani nevím, co se děje. Jen vím, že se nemohu soustředit. Například jako včera v noci. Ležel jsem v posteli déle než hodinu a nemohl jsem usnout. Ležel jsem vzhůru a stresoval jsem se kvůli věcem, o kterých jsem ani nevěděl, že bych se mohl stresovat. Cítil jsem se, jako bych vypil hrnek kávy před spaním a nepiji ani kofein, takže vím, že to nebyl problém. Možná jsem na oslavě své dcery snědl příliš mnoho narozeninového dortu, nevím. Bojím se, jestli se bavila a jestli se bavili její přátelé. Cítilo se některé z dětí vynechané? Poděkovala všem, že přišli? Večírek byl hodinu a půl chaosu, který jsem asi měsíc zdůrazňoval. Mám strach, že všichni budou muset zrušit na poslední chvíli a moje dcera skončí na oslavě narozenin a nikdo tam nebude. To se vlastně stalo někomu, koho znám, a pokaždé, když o tom přemýšlím, se krčím. Nemyslím si, že bych zvládl vidět, jak moje dítě prochází takovým zraněním. Když si to zapíšu, všechno mi připadá tak směšné. V životě někoho se mohou stát horší věci. Přesto nacházím způsoby, jak se přes to dostat do zapomnění.

Nyní se připravujeme na líbánky. Také jsem se nadměrně rezervoval na další dva týdny, takže mám doslova nulové minuty navíc v kterýkoli den. Musím se připravit na dovolenou a také se ujistit, že je vše nastaveno tak, aby moje dcera měla, co potřebuje, když budu pryč. Toto je nejdelší, kdy jsem od ní byl pryč a myšlenka na to sama o sobě mě posílá do dalšího vzorce obav. Bude mi moc chybět? Bude v pořádku, když budu pryč? A proč jsem na světě souhlasil, že půjdu v pátek před Velikonocemi na Mom Prom Fundraiser? Je TENTO pátek a já nemám ani šaty. Už jsem si rezervoval plné polední hodiny, takže tam není čas. Možná to zvládnu ve středu po práci. Ale co když nenajdu šaty? To mi ponechává jeden den. Myslel jsem, že tento víkend byl víkend mé dcery s jejím otcem, ale protože je to můj velikonoční svátek, je to můj víkend. Pak jdu a rezervuji si na maminku ples a schůzku s vlasy o mém víkendu s mým dítětem, což mě od ní ještě více odnáší.

Zmínil jsem se, že jsem expert na starosti? Dokážu ve své hlavě vytvořit situace, které se ani nestaly, a přemýšlet nad nimi celé hodiny. Dal jsem je tedy na papír a pomohlo mi to uvědomit si, že to může být horší. Jako mnohem horší. Ale pak je tu otázka peněz.

Snažím se své peníze utrácet lehkomyslně. Ušetřím co nejvíce, ale jsou týdny, kdy se zdá, že každý možný náklad, který by mohl přijít, dělá. Sleduji, jak se můj špatný spořící účet zmenšuje a začínám se bát. A neměl bych si dělat starosti s penězi. O nic z toho bych si neměl dělat starosti. Zákon přitažlivosti mi říká, že když si s něčím dělám starosti, přinesu si jen další starosti. Musím se omezit a vrátit se zpět na trať.

Říkají, že starosti jsou jako houpací křeslo. Dává vám něco k práci, ale nikam vás nedostane. Je to tak pravda. Celé dopoledne jsem strávil celé ráno v kondici a v dobré porci a jsem přesně tam, kde bych byl, kdybych právě žil a věřil vesmíru. Ale teď to nemůžu vzít zpět. Mohu se jen posunout vpřed a udělat maximum, abych zůstal soustředěný a věřil. A možná pomůže i to, když to napíšu a dostanu to z hlavy :)