Hrozní šéfové
Už nějakou dobu jsem požehnal těmto stránkám, a to jednoduše proto, že jsem si musel dát trochu času na ústup, hádám, že mě Bůh potřeboval převést několika zkušenostmi, o nichž se domnívám, že by mě uvedli do pohybu pro letošní projekt a mohu jen doufat získal vše, co jsem potřeboval, na každém kroku a modlil se, aby mé pero plnilo účel každé inspirace, která uvádí mé ruce do pohybu. Poslední dva měsíce byly docela uspokojivé vzhledem k tomu, že jsem potkal pár zajímavých osobností, které mi otevřely oči před tolika věcmi, díky čemuž jsem lépe porozuměl životu a ještě více si vážil toho mého.
Pravdou je, že život je plný supů a upírů, kteří od vás nepotřebují žádat o povolení, aby se mohli živit. Bohatí se stávají bohatšími a chudí se stávají chudšími, to je jen základní životní vzorec, pokud nevstanete a nestlačíte resetovací tlačítko. Nikdo nechce, abyste to dokázali, zejména bohatí, raději chtějí, abyste zůstali chudí a nechali jste jim sloužit navždy. Ale pak to samozřejmě neznamená, že neexistují některé úžasné výjimky těch, kteří by dali svůj poslední cent a spojení, aby viděli, že máte život.
Už jste někdy viděli, jak někteří z bohatých zacházejí se svými zaměstnanci, zejména s těmi, kteří pracují v jejich blízkosti, zapomínají, že Bůh v tu chvíli vložil jejich život do jejich rukou a například kuchař se může rozhodnout přidat k jídlu pár propečených fazolí a nechte je očistit srdce nebo řidič, který se může rozhodnout udělat sto šedesát na dálnici, nechat křídla auta odletět z mostu do oceánu, protože dobře věděl, že si může plavat cestu ven byl součástí zamýšlená tragédie, abych zmínil jen několik.
A naši pracovníci nejsou vaši otroci. Jsou tam jen proto, aby vám sloužili, aby se někdy rozrostli, aby jim sloužili také. Nemůžete si dovolit zacházet s nimi jako s odpadky, vybírají vám smetí z vašich životů, abyste nesmrdili tak špatně, tak proč je místo toho neoceňovat. Slyšel jsem příběh řidiče jednoho ze starších kolegů o tom, jak zaměstnavatel navštívil domov svého zaměstnance, když jeho žena porodila, a v okamžiku, kdy vstoupil do domu, se ho zeptal, zda žije se svým strýcem. Legrační, správně, na co musel myslet, je to, že si nemohl dovolit, nebo si možná nezaslouží takový příjemný život a očekával, že ho uvidí žít a krmit se prasaty.
Je jen smutné, jak lidé mají sklon dívat se na ostatní s nadhledem, zapomínají, že pouze z milosti mají vše, co mají, a čím se tolik chlubí, a to nebere Bohu nic, aby jim tuto milost vzal. Takže se vás ptám, jaký jste šéf? Jste typ, který dělá ze života peklo pro ty, kteří pracují pro vás nebo s vámi, typ, který vidí příležitosti v ostatních a využívá je, nebo možná jste typ, který vidí potenciál v ostatních a dělá vše, co je v vašich silách pomoci jim dosáhnout jejich cílů a aspirací nejen v práci, ale i v životě obecně.
Ať už spadáte do jakékoli kategorie, vždy si pamatujte, že žádná podmínka není trvalá, ani nikdo nezastává pozici navždy, stoly se mohou otočit během několika sekund a ti mladší kolegové, zaměstnanci a zaměstnanci, se kterými zacházíte jako s otroky, mohou zítra se stanou králi. Naučme se zacházet s ostatními s láskou a úctou bez ohledu na jejich současný stav. Skutečnost, že vám slouží, ještě neznamená, že je vlastníte. Bůh je udržoval ve vaší péči, abyste je mohli živit a pomáhat jim růst, aby se stali králi, pro které byli stvořeni, aby vám sloužili. Nikdo není služebníkem navždy, kromě těch, kterým vyhovuje jejich situace. Zjevně nemůžete pomoci muži, kterému se nechce pomoci, ale těm, kteří pro sebe vidí a touží lépe, vás nic nestojí, když podáte pomocnou ruku, když můžete ... Kliknutím pokračujte ve čtení
Slova od Solomon Kolawole Falaiye: Kliknutím navštívíte můj blog a získáte další úžasné inspirativní kousky